A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Japonsko - Průvodce

Baví vás zeměpis? Tak to určitě neopouštějte tuto stránku, dokud ji nedočtete. Povrch, hory, jezera, řeky, přírodní živly, podnebí.

Ostrov vedle ostrova

Japonsko je stát, jehož celek tvoří přibližně 4 tisíce ostrovů. Avšak ty největší (hlavní), které Japonsko charakterizují, jsou jen 4 a to Honšú (227 413 km2), Hokkaidó (78 034 km2), Kjúšú (36 554 km2) a Šikoku (18 256 km2). Tyto ostrovy tvoří 98% země. Ostatní ostrůvky jsou většinou jen pouhé vrcholky sopek vyčnívající nad mořskou hladinou. Za zmínku stojí jen řetězovité souostroví Rjúkjú se souostrovím Okinawa (2 200 km2), spojující cíp Kjúšú s Tchaj-Wanem. Ostrovy se táhnou (v délce přibližně 3000 km) ve tvaru půlměsíce na východní straně Euroasie mezi ostrovem Sachalin a jižní špičkou Korejského poloostrova.

Povrch

Země je velmi hornatá, plná proláklin a propastí. Japonsko postrádá rozlehlé nížiny s velkými řekami, kde by byly příhodné podmínky pro život, a proto je více jak polovina Japonců stěsnána na jižní části ostrova Honšú (ten největší). Toto osídlené území se táhne od roviny nazývané Kanto (oblast, kde leží i hlavní město Tokio ) a pokračuje podél jižního pobřeží úzkými planinami až k severní části ostrova Kjúšú. Tato část pobřeží je hustě osídlená, zastavěná velkoměsty jako je již zmíněné Tokio , Nagoya , Osaka, Kjóto , Kóbe, Hiroshima a spousta dalších byť už menších měst. Města jsou samozřejmě propojena hustou dopravní sítí (především železniční dopravou).

Hory

Příroda Japonsko obdarovala nádhernými horskými masívy, které zabírají přibližně 80% povrchu země. Hory se vytvářely hlavně v třetihorách. Nejvyšším a nejznámějším pohořím jsou takzvané Japonské Alpy (utvořené ze tří pásem - Hida, Kiso a Akaiši) jejichž nejvyšší vrchol Širane dosahuje 3 192 m n. m. Rozprostírají se na ostrově Honšú. Jsou nesopečného původu.

Na ostatních ostrovech už hory nejsou tak vysoké, ale velmi příkré - sklon jejich svahu bývá kolem 15°. Nejvyšší horou Japonska je, dnes už vyhaslá, sopka Fudži (nebo také Fuji-san) dosahující 3 776 m n. m. Její poslední erupce proběhla v roce 1707. Tato hora se také považuje za posvátný symbol Japonska. Její bílá čepice neunikne snad žádnému oku, neboť za jasného počasí září široko daleko. Vidět jde při příletu do Japonska i při jízdě Shinkansenem z Tokia směrem na jiho-východ - směrem do města Nagoya atd.

Jezera

Japonsko je díky svému táhlému pobřeží vlastníkem nesčetného množství menších či větších jezer a lagun, které jsou od moře odděleny pouze pobřežními nánosy. Ale i vnitrozemí skýtá řadu třpytivých vodních ploch. Největší a nejznámější jezero je Biwa, které má rozlohu 674 km2. Leží poblíž známého městečka Kjóto . Nejhlubším jezerem je ale jezero Tazawa se svou hloubkou 423 m, leží východně od města Akita. Nesmíme opomenout ani jezera Jamanaka, Sai, Šódži, Motosu a Kawaguči rozprostírající se kolem úpatí hory Fudži.

Řeky

Dlouhými a vodnatými řekami tato země bohužel neoplývá. I když řek v Japonsku protéká mnoho, většinou jsou krátké a mají velký spád. Nejdelší je řeka Šinano táhnoucí se 369 km z pohoří Hida až k Niigatě, kde se vlévá do Japonského moře. Nejhlubší místo této řeky sahá do hloubky 4 200 m. Další významné řeky jako například Kiso nebo Tone se vlévají do Tichého oceánu.

Řeky jsou díky tání sněhu a monzunovým dešťům nejvodnatější na jaře. Nevýhodou je nestálost řek – zejména na jaře mnohým oblastem hrozí záplavy a v létě je vody velmi málo.

Přírodní živly

Na zeměkouli bychom asi těžko hledali více neklidnou tektonickou oblast, než jsou právě japonské ostrovy. Leží v nestabilní části zemské kůry, poblíž mnoha zlomů, kde se litosférické desky neustále pohybují.

Země tak podléhá nejen sopečným erupcím, ale také častému zemětřesení a nebezpečným vlnám tsunami. Ty jsou způsobené otřesem mořského dna nebo podmořskými sopečnými erupcemi.

Většina japonských ostrovů je sopečného původu. Nejaktivnější sopečnou zónu nalezneme na jižním ostrově Kjúšú, další pak v severní a střední části ostrova Honšú. V celé zemi bychom napočítali více než 150 sopek, z nichž kolem 60 je stále ještě činných. O poslední sopečnou erupci v Japonsku se v roce 1991 přičinila sopka Unzen (1360 m vysoká). V některých horských oblastech jsou díky aktivní sopečné činnosti přírodní horké prameny – jedná se především o ostrov Hokkaidó. Sopečná láva je rovněž velmi úrodnou zemědělskou půdou, proto lidé nepřestanu podstupovat riziku žít v bezprostřední blízkosti vulkánů.

A co se zemětřesení týče - ročně je zaznamenáno asi 7 - 8 tisíc otřesů půdy. Průměrně jednou za pět let také dochází k tak ničivým zemětřesením, že jejich následky jsou často katastrofální a vyžádají si někdy až stovky tisíců obětí. Škody po tak ničivých zemětřeseních jsou téměř nevyčíslitelné! Kdybychom nahlédli do minulosti, vzpomínky na tyto tři nejničivější zemětřesení mluví za vše…

Místo rok síla (Richterovy škály) Počet obětí
Kóbe 1995 7,2 stupně5100
Tokio 1923 8,3 stupně143000
Hokkaidó 1730 137000

Podnebí

Sever Japonska leží v mírném pásu, jih už v pásu tropickém, a proto se podnebí Japonska od severu k jihu pronikavě mění.

Na severním ostrově Hokkaidó zažívají dlouhé tuhé zimy se spoustou sněhu a v létě se zas ohřejí při 30 ti stupňových vedrech. Srážky jsou zde během celého roku rovnoměrné, ale tento ostrov patří k nejsušším oblastem Japonska.

Ostrov Honšú se směrem k jihu dočkává častějších srážek i vyšších teplot (tedy co se zimy týče). Například v Tokiu musí přečkat chladnější až mrazivé dny pouze v dubnu, kdy vanou severozápadní větry. Léto je dlouhé a teplé, většinou končí až koncem září.

Jižní ostrovy Šikoku a Kjúšú mají subtropické podnebí, které se postará o dlouhá a horká léta a mírné zimy.

Na japonské podnebí mají velký vliv mořské proudy. Východoasijské monzuny přináší západní straně zimní severovýchodní vítr způsobující ochlazení a četné srážky, letní monzuny zase pronikají na jižní pobřeží (hlavně ostrova Hokkaidó). Ke konci podzimu se hustě osídlené pobřežní nížiny připravují na ničivé tajfuny, které způsobují silný vítr, obrovské přílivové vlny a bouřky s velkými průtrži mračen.

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA